Říká se, že láska prochází žaludkem. Bez pochyby na tom něco bude, když se toto úsloví předává z generace na generaci již tak dlouho. Dnes už je všeobecně známá i skutečnost, že také naše zdraví úzce souvisí s jídlem. Většinou se ale v této souvislosti mluví zejména o obezitě a cestách, jak zhubnout, případně o tom, co jíst, když máme na některé potraviny např. alergii. Méně často, spíše zřídka, se ale dočtete o tom, jak strava ovlivňuje fungování mozku. Vzhledem ke své profesi trenérky paměti, jsem se proto rozhodla zaměřit před Vánoci, časem hodování, pozornost právě tímto směrem.
Lidský mozek je nejsložitějším orgánem v našem těle, který kromě toho, že řídí prakticky vše, je také jedním velkým úložištěm informací. Centrum naší paměti, náš hard disk. Aby dobře fungoval, potřebuje mít zdravé nervové buňky a ty zase potřebují vitaminy, mastné kyseliny a pravidelný „úklid“ pomocí antioxidantů. Naše strava by proto měla obsahovat od každého trošku, a tak se pojďme podívat podrobněji, co vlastně jíme.
Cukry, tuky, bílkoviny – základ vyvážené stravy
Červené maso je bohaté na bílkoviny a železo. Bílkoviny jsou zdrojem neurotransmiterů, tedy látek, které přenáší vzruchy mezi jednotlivými nervovými buňkami, a mají tak vliv na zpracování informací i jejich uložení. Železo je důležité pro přenos kyslíku krví a jak víme, dobře okysličenému mozku se dobře pracuje. Tyto látky ale nejsou jen výsadou masa. Jsou obsaženy také v luštěninách či žloutku, na železo je bohaté i zelí nebo květák.
Zcela vyhýbat bychom se neměli ani sacharidům (cukrům), protože jsou zdrojem energie pro mozek. Proto si bez výčitek dopřejte o Vánocích i cukroví. Mějte ale stále na paměti ono okřídlené „všeho s mírou“.
Součástí zdravé stravy by měly být i tuky, díky kterým jsou našemu tělu přístupné vitaminy A, D, E a K. Vhodnější jsou ale rostlinné tuky, případně rybí. Vzpomínáte, jak ve filmu Obecná škola dostává Eda pravidelně lžíci rybího tuku, aby byl chytrý? No, moc si jistě nepochutnal, ale neopodstatněné to nebylo. Mořské ryby jako jsou makrela, losos nebo tuňák obsahují omega-3 mastné kyseliny, které podporují správné fungování neuronů.
Ani bez vitaminů to nebude ono
Již zmíněný vitamin E je důležitým antioxidantem a obrazně řečeno, pomáhá v našem mozku uklízet. Našemu tělu je přístupný tak, že se rozpouští v tucích. Nejjednodušší cestou, jak ho tělu dopřát, je, že zařadíme do jídelníčku ořechy nebo např. slunečnicová semínka. Obojí je bohaté jak na vitamin E, tak na tuky, a proto nemusíte vymýšlet žádné další kombinace.
Dalším dobrým zdrojem vitaminů je zelená listová zelenina – špenát či kapusta, ale také brokolice. Obsahují také kyselinu listovou, která chrání náš mozek tím, že snižuje hladinu homocysteinu, látky způsobující odumírání nervových buněk, v krvi.
V tomto ročním období se snad každý z nás snaží zvýšit příjem vitaminu C, aby na nás nemohla žádná viróza. Méně už se ale ví, že vitamin C je důležitý antioxidant, který zabraňuje poškozování nervových buněk kyslíkovými radikály a snižuje tak riziko rozvoje Alzheimerovy nemoci. Takže si neváhejte pochutnat na čerstvém ovoci, zelenině, ale také bramborách. V létě si dopřejte borůvky, maliny či jahody. I ty jsou totiž bohaté na antioxidanty.
Na podzim a v zimě se naše tělo často potýká s nedostatkem vitaminů skupiny B. Jsou to vitaminy velmi důležité pro správné celkové fungování nervové soustavy a obecně mají vliv na kvalitu naší duševní činnosti. Pokud na vás tedy padá podzimní splín, zkuste do svého jídelníčku zařadit např. obilné klíčky, vnitřnosti či více listové zeleniny. Bohaté na vitaminy B jsou také žloutek, kvasnice, ořechy, luštěniny nebo ryby.
No jo, ale jak mám tedy vlastně jíst?
Uvědomit si, které látky jsou pro náš mozek potřebné a naší paměti nápomocné, je bezpochyby důležité. Možná si teď ale říkáte, jak tento výčet přetavit do praxe. Co třeba takto… Ráno k snídani si dám müsli (ořechy = tuky a vitamin E, ovesné vločky = vláknina a zinek, sušené ovoce = cukry a hořčík zlepšující paměť a myšlení) s jogurtem (bílkoviny a vitaminy skupiny B). Na oběd si pochutnám na lososovi (omega-3 mastné kyseliny) s brokolicí (vitamin E a kyselina listová) a bramborami (vitamin C). Na večeři si pak mohu dát např. zeleninovou polévku s červenou čočkou (bílkoviny, železo). Během dne si dám dopoledne čerstvé jablko, odpoledne ke kávě například lehký dezert s ovocem nebo nějaký ten kousek oříškového cukroví.
Už to vypadá o něco srozumitelněji, viďte. Pro dobré fungování naší paměti je velmi důležitá i psychická pohoda. Proto vařte a jezte s radostí a zkuste vzít pestrý jídelníček jako rébus s praktickým přínosem. A snadno se pak dostanete i zpátky k tomu, že láska prochází žaludkem.
Do nového roku, který už je takřka za dveřmi, vám proto přeji mnoho radosti, hravosti, zdraví a lásky.
Jsem certifikovanou trenérkou paměti III. (nejvyššího) stupně, autorkou knihy Pamatujte si to, co potřebujete a lektorkou metody Feuersteinova instrumentálního obohacování. Klíčový je pro mě přesah technik a metod, se kterými pracuji, do běžných každodenních situací, které moji klienti řeší.